„The Sydney Opera House is the symbol of modern Australia. A World Heritage-listed masterpiece of "human creative genius," it exists because a few brave people dared to think differently."
Jako úvod jsem použila citaci přímo ze stránek Opery.
Mistrovské dílo, symbol moderní Austrálie, to vše je Sydney Opera House. Než se ale ukázala v celé kráse a v roce 1973 otevřela své brány, musela projít strastiplnou cestou.
Architekt Utzon a tým australských architektů v čele s Peterem Hallem, kteří pomohli s jejím dokončením, ti všichni jsou velmi důležití. Jenže bez koho by Opera rozhodně nestála? Vlastně bez koho by žádná stavba nebyla zrealizována?!
Přece bez stavebních dělníků. Na budování Opery se jich podílelo 10 000. A jim všem patří velký dík. Bez nich by se návrh, jakkoliv krásný, nikdy neproměnil ve skutečnost.
Pánové, klobouk dolů!
Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973, což je o deset let později, než bylo původně předpokládáno (více Sydney Opera House, stavba pokračuje).
Nakonec pomohla loterie, díky které k dokončení dnes tak opěvované a zbožňované budovy svými dolárky přispěli sami Australané.
Komplikace se stavbou, mnohonásobné překročení rozpočtu, loterie. Co ještě předcházelo slavnostnímu otevření Opery?
Neměla bych zapomenout na vůbec prvního účinkujícího, kterým byl Paul Robeson, který v roce 1960 zpíval stavebním dělníkům. Tento improvizovaný koncert se ale nekonal v Opeře, protože ta ještě zdaleka nebyla dokončena, ale Paul Robeson zpíval z lešení.
Vůbec první divadelní představení, tentokrát už ale v Opeře, se odehrálo téměř měsíc před jejím slavnostním otevřením. Bylo to 28. září 1973 a první inscenací byl Prokofjevův epos Vojna a mír v podání Australské opery.
To a jistě mnohem více předcházelo slavnostnímu otevření jedné z nejfotografovanějších a nejslavnějších budov světa, Sydney Opera House.
Den D přišel 20. října 1973, kdy Sydney Opera House oficiálně otevřela královna Elizabeth II.
Mimochodem, víte, že se ve stejném roce jako Sydney Opera House pro veřejnost otevřela docela jiná ale neméně významná stavba? Bylo to na severní polokouli, v srdci Evropy, 22. února 1973. Tou stavbou je Nuselský most. Jde o jeden z největších a současně nejvytíženějších mostů v Praze a dost možná v celé České republice. Je 485 metrů dlouhý a 26,5 m široký. Dvě pole mostu mají rozpětí 68,5 m a tři 115,5 m. Klene se na Nuselským údolím a jeho průměrná výška je 42,5 m.
I tato, pro Prahu tak významná stavba, měla více návrhů. Objevila jsem fotografii jednoho z nich. Řeknu vám, že by Nuselský most i v takové podobě nevypadal špatně!
Z Prahy ale zpět do Sydney. A samozřejmě do Opery.
Kolik asi představení bylo od roku 1973 v Opera House uvedeno a kolik diváků Operu navštívilo?
Jak uvádějí statistiky, její koncertní a divadelní sály hostí více než 1 600 představení ročně, od opery po komediální show a každý rok ji navštíví více než 10,9 milionu lidí.
Během neuvěřitelných padesáti let existence se na podiích Opery vystřídaly stovky, možná tisíce účinkujících nejrůznějších žánrů. Sydney Opera House přináší svým diváků kromě operních inscenací také koncerty klasické i populární hudby. Nechybí činoherní představení nebo muzikály. Každý si zkrátka najde to své.
Jak při slavnostním otevření řekla královna Elizabeth II.:"The Sydney Opera House has captured the imagination of the world, though I understand that its construction has not been totally without problems."
Je to tak, stavba Opery se neobešla bez překážek a problémů. Ale výsledek stojí za to. Mistrovské dílo Jørna Utzona, jeho australských pokračovatelů a všech stavebních dělníků je už 50 let chloubou Sydney a celé Austrálie.
Komentáře
Okomentovat