„Budíček, vstávat!!“ aneb Hola, hola, Kookaburra volá

Kdybych úvodní fotografií a nadpisem neprozradila o kom bude řeč, mohla jsem začít malou hádankou:

 
„Kdo jsem?
Jsem ptačím emblémem Nového Jižního Walesu. Bývám vyobrazen na mincích. Skládají o mně písně.

Ještě nevíte. Dobrá, doplním, že pod jménem Olly jsem byl jedním z maskotů Letních olympijských her v Sydney (viz Olympijské hry, Sydney, rok 2000).

Jednou z mých přezdívek je "the bushman's alarm clock". Budíček! Hola, hola, už víte, kdo na vás volá?

Ano, jsem Ledňák obrovský, ale doma v Austrálii jsem známý pod domorodým jménem Kookaburra.



Kookaburra je suchozemský stromový ledňáček rodu Dacelo původem z Austrálie a Nové Guineje.

Vyskytuje se na rozsáhlém území východní Austrálie a dnes také jako nepůvodní druh na území Tasmánie, Flinders Island, Kangaroo Island, na jihozápadě Západní Austrálie a také na Novém Zélandu.



Kookaburra dorůstá do velikosti 39 až 47 cm a váží kolem 196 až 465 g. Sameček je o něco menší než samička.

Žádný drobný ptáček to tedy není. Dalo by říct, že jeho tělo je zavalité, má velkou hlavu, výrazné hnědé oči a silný zobák.

A je dost roztomilý.



S tímto australským krasavcem z rodiny Kingfishers se můžeme potkat i v České republice. Kookaburry totiž chovají v mnoha zoologických zahradách (namátkou např v Zoo Praha, Ostrava, Plzeň nebo Zoo Hluboká).



Kookaburra je jeden ze zástupců Ledňáčkovitých (Alcedinidae), což je čeleď ptáků, jejíž druhy jsou rozšířené hlavně v Africe a Asii. Ve střední Evropě, tedy i v České republice žije pouze Ledňáček říční.

Všimli jste si, že je ledňáček vyobrazen na Staroměstské mostecké věži? Čím se asi zasloužil o to, že se stal součástí její výzdoby?

Ledňáček je symbolem lidské duše, věčnosti, nesmrtelnosti a také ochráncem před bleskem. Anglicky se ledňáček řekne Kingfisher, tedy král rybář. Možná i proto se ledňáček, konkrétně ledňáček ve věníku stal osobním emblémem krále Václava IV.

Staroměstskou mosteckou věž zdobí rovnou pět kamenných plastik ledňáčka ve věníku. Podle lidové legendy všech pět ledňáčků naráz vidí jen spravedlivý člověk. Jak to ale udělat, když se kamenný ledňáček vyskytuje čtyřikrát na fasádě obrácené ke Starému Městu a jednou směrem k Malé Straně? Kromě kamenných plastik se ledňáček objevuje také v malířské výzdobě průjezdu věže a ve vitráži. Až se vydáte na toulky Prahou a vaše kroky zamíří ke Staroměstské mostecké věži, zkuste najít všech 16 vyobrazení ledňáčka ve věníku.



Z Čech zase rychle do Austrálie a od malého ledňáčka říčního zpět k jeho většímu příbuznému, tedy Ledňákovi obrovskému. Ačkoliv patří do rodiny ledňáčků, kteří jsou známí tím, že se potápějí, aby ulovili ryby, Kookaburra příliš spojován s vodou není a ryby často součástí jeho jídelníčku nejsou.

Dobrý lovec ale každopádně je. Na svou kořist nehnutě číhá a když se přiblíží, zmocní se jí bleskovým útokem.

Jeho strava se skládá z menších hlodavců, hmyzu, hadů a ještěrek a také malých ptáků a jejich mláďat.

Kkookaburra je teritoriální rodinný pták. Spáruje se na celý život a žije v rodinných hejnech. Hnízdí v dutinách stromů.

V jedné snůšce mívá dvě až čtyři vejce, na kterých sedí 24 až 26 dnů.

Mladí ptáci první rok setrvávají v blízkosti svých rodičů, a dokonce jim pomáhají s výchovou dalších mláďat.

Kookaburra se často usazuje ve městech. A že si na městský život zvykl (a asi mu to nedalo ani tolik práce) svědčí i to, že se klidně nechá krmit z ruky. Někdy si také rád zahraje na drzého racka a klidně vám z ruky vytrhne vaše jídlo.

Ve městech je pro svou smělost při lovu hadů vítaným osadníkem.



Co je pro Kookaburru typické, tak to je jeho chechtavé volání. Ne nadarmo se mu také říká „Smějící se Kookaburra" tedy „Laughing Kookaburra" nebo Laughing Jackass (Druh Dacelo Novaeguineae).

Protože se jeho někdy až ďábelský „smích" ozývá za úsvitu a soumraku, vysloužil si další přezdívku, „the Bushman's alarm clock" („Bushmanův budík").

Ostatně australské jméno Kookaburra vychází ze slova „guuguubarra" z jazyka Wiradjuri a je odvozeno právě od podivného, hlasitý smích připomínajícího, volání.

Kookaburra je součástí domorodých legend a umění původních obyvatel Austrálie.



„Smích" Kookaburry se dokonce objevuje v mnoha hollywoodských filmech jako zvuková kulisa džungle, a to už od dob natáčení seriálu Tarzan ve 30. letech minulého století.

Kookaburra je hrdinou filmů, objevuje se na mincích, známkách, v písních, knihách, … Je to zkrátka hvězda!



A jako správná hvězda má své manýry. O tom něco vím.

Na této ne příliš kvalitní fotografii, kterou jsem pořídila někde u Bondi, se přede mnou snažil ukrýt jeden takový Kookaburra s hvězdnými vrtochy.

 

Vypadá to, že australské ptactvo má smysl pro humor. Nebo já mám štěstí na setkání s ptačími vtipálky. Možná si vzpomenete na jeho kolegu z ptačí říše, na Cockatoo z Batemans Bay (viz Rošťák se smyslem pro humor).

Podobná setkání jako bylo s vtipálkem z rodiny Kakadu, mám také právě s těmito nádhernými ledňáky. Kdekoliv jsem na ně narazila a chtěla si natočit jejich „smích", si mě vyloženě vychutnali a dokonale si ze mě utahovali. Jen co se totiž na kameře rozsvítila červená, tak se z každého z nich stal němý ptáček hodný jarabáček. Zkrátka smích ustal a Kookaburra nevydal ani hlásku. Jen šibalsky sledoval, co dělám. Po chvíli jsem samozřejmě své snažení o natočení „velkofilmu" s pracovním názvem „Smějící se Kookaburra" ukončila a … No ano, tipujete správně. Ten nezbedník se okamžitě rozchechtal, až to hezké nebylo.


Naprosto stejně reagoval ten ve volné přírodě, jako jeho příbuzný, který žije v Birdland Animal Park či před delší dobou v ZOO Zlín. Zkrátka kdekoliv jsem na ně narazila, vše se odehrálo podle naprosto totožného scénáře. Podezřívám je, že byli domluveni. Vždy jen vesele nebo spíše potutelně sledovali, co dělám. Smáli se doslova ukázkově, ale jen do doby, kdy jsem začala natáčet. Potom se stali němými. A když jsem natáčení pro neochotu hlavní hvězdy spolupracovat stopla, okamžitě se opět ozval ten jejich typický smích. Je jasné, že se smáli mě. Viděli a moc dobře věděli, že je mým přáním natočit Laughing Jackass v plné parádě a hlasové formě. Nu, a jako správné hvězdy dělali drahoty.

Jenže zlobte se na takové krasavce s šibalským pohledem! To přece nejde.



Já své video s krásně se smějícím kookaburou bohužel nemám. Určitě ale koukněte na Youtube, kde je docela dost videí s jejich sdílnějšími příbuznými. Možná si poslechněte i písničku Kookaburra Sits in The Old Gum Tree, jejíž původní název byl The Kukaburra Song.

Melodii i text této dětské písničky napsala v roce 1934 Marion Sinclair. Mezi dětmi se písnička díky své chytlavé melodii a textu ihned stala populární.

Marion Sinclair (1896-1988) byla až do 14 let vzdělávána doma a vlastně strávila osamělé dětství bez velkého kontaktu s jinými dětmi. Útočiště našla ve hře na klavír a v psaní svých vlastních příběhů a rýmů. Vystudovala Toorak College a Melbourne University Conservatorium of Music. Stala se učitelkou. Věnovala se hudbě. Její The Kookaburra Song získal celosvětovou popularitu a byl přeložen do mnoha jazyků.

Kookaburra sits in the old gum tree,
Merry merry king of the bush is he.
Laugh, Kookaburra, laugh, Kookaburra,
Gay your life must be!

Kookaburra sits in the old gum tree,
Eating all the gum drops he can see.
Stop Kookaburra, stop Kookaburra
Save some there for me!

Kookaburra sits in the old gum tree,
Counting all the monkeys he can see.
Stop Kookaburra, Kookaburra stop.
That's not a monkey, that's me!