Kdo si hraje nezlobí aneb návštěva Muzea hraček

Muzeum hraček. To zní krásně nostalgicky. Muzeum hraček je vlastně takový neuvěřitelný dům plný nejrůznějších plyšáků, panenek, autíček a všeho možného i nemožného, co patří ke krásné době dětství. Je to ráj pro děti i dospělé. Vždyť kdo by se rád nevrátil do dětství.

 
Zapátrala jsem kam se za hračkami vydat a např. Wikipedie má seznam Muzeí hraček. Údajně je jedno v Africe. Americký kontinent, Asie i Evropa jsou na tom, co do počtu, mnohem lépe. Ovšem žádná zmínka o Austrálii.

Že by snad v Austrálii nikoho nenapadlo založit muzeum plné vláčků, medvídků a panenek? Madam Wikipedie není vševědoucí a uvádí jen zcela nepatrný zlomek těchto muzeí. Vždyť já sama jsem jedno takovéto nevšední muzeum v Austrálii navštívila.

Pohádkově řečeno: Za devatero moři a devatero kopci v horách zahalených modrým oparem stojí kouzelný starý dům.



Tedy: Austrálie, Nový Jižní Wales, Blue Mountains. A právě tam je Leuralla Toy & Railway Museum NSW (viz Blue Mountains 2). Jde údajně o největší sbírku panenek, medvídků, vláčků a jiných hraček na Jižní polokouli.

Expozice jsou umístěny v krásném historickém sídle z počátku 20. století, zasazeném do okouzlující zahrady.



Součástí muzea je sbírka hraček, dětské literatury, her a modelů z 20. století. Kolekce byla otevřena v 80. letech 20. století a zahrnuje vzácné cínové vláčky, letadla, lodě, automobily, ale i pracovní modelové nákresy vlaků doplněné vlakovými nádražími, přístavem, farmou, zahradou, ale také vojenskými scénami, včetně nacistického Německa. (Ovšem tyto „hračky" na mě působily dost děsivě. Jsou to ještě vůbec hračky nebo jen odporná propaganda zla.)

Rychle zpět do říše milých hraček a pohádkových bytostí. Nechybí totiž ani známé pohádkové postavy jako např. Alenka v říši divů, Tintin, Medvídek Pú, Noddy a Rupert Medvěd, Popeye, Barbie či Harry Potter. Zastoupeny jsou i významné panenky (kupříkladu patřící britské královně, která toto muzeum také osobně navštívila), plyšáci, stavebnice, hry a skládačky, dětská literatura a komiksy.

Tady jsem si trošku jako Alenka v říši divů připadala i já. Díky všem úžasným hračkám jsem se jako mávnutím kouzelné hůlky přenesla do okouzlujícího světa dětské fantazie a her.



Součástí areálu je venkovní expozice modelů vlaků a nejrůznějších nádražních značení, laviček, návěstí atd. z železnic Nového Jižního Walesu, které byly v 80. letech minulého století odstraňovány a likvidovány.



Jenže. Opět je tady jedno „jenže". Informaci o Leuralla Toy & Railway Museum NSW jsem měla psát v čase minulém, nikoliv přítomném. Od května roku 2022 je totiž, bohužel, už historií a vzpomínkou.

Cituji: „Na neděli 1. května 2022 připadá den, kdy naposledy otevíráme dveře pro veřejnost. S potěšením jsme přivítali tolik návštěvníků tohoto velkolepého starého domu a krásné zahrady a toho, co je považováno za jednu z nejkvalitnějších kolekcí hraček 20. století na světě. Povodně, požáry a covid znemožnily pokračování. Leuralla se opět stává soukromým domovem. Loučíme se a děkujeme za návštěvu."

Mohu potvrdit, že šlo skutečně o krásné až pohádkové muzeum. Zpráva o jeho zrušení mě hodně zasáhla.

Sbírka, tato nádherná sbírka, byla rozprodána. Věřme, že se všechny ty skvosty, které obsahovala, dostaly do správných rukou.

Ještě doplním, že kontroverzní hračky s nacistickou tématikou, které se používaly k indoktrinaci dětí v německé nacistické éře byly po uzavření muzea v roce 2022 vyloučeny z prodeje sbírky.

Těšila jsem na povídání o světě hraček. Že bude veselé, optimistické a samozřejmě i maličko nostalgické. Neveselý konec jednoho výjimečného muzea jsem nečekala. V Austrálii přece musí být ještě alespoň jedno třeba i docela maličké muzeum, které pohladí duši a vrátí nás dospěláky do dětství.

Sláva, objevila jsem Australian Museum of Childhood v Port Adelaide. Kolekce hraček vyrobených v Austrálii během posledních 200 let. Tak zní informace. Jenže ouha. Zdá se, že i toto muzeum je už minulostí.

Zatím to vypadá spíše na horor nebo minimálně hodně smutný příběh, a ne krásně nostalgickou návštěvu světa dětských her.

Ve státě Nový Jižní Wales je městečko, které se jmenuje Carcoar. Najdeme jej asi 258 km západně od Sydney. V roce 2016 mělo město 200 obyvatel.


Zdroj: Wikipedia, Belubula Street in Carcoar. This image was taken and is supplied by Brian Yap.

Těžila se zde měď, železná ruda, dokonce zlato a také uran. V posledních letech je městečko využíváno jako místo pro natáčení filmů a televizních inscenací (např. Jessica v hlavní roli se Samem Neillem, Let the Balloon Go, Brides of Christ, Tommy the Kid, PeterAllen: Not the Boy Next Door (2015), Backtrack (2015) nebo Ten Pound Poms (2023).

Carcoar má několik památkově chráněných budov včetně Old Rectory (Stará fara), Carcoar railway station, Carcoar School of Arts nebo The Saddlery (bývalý obchod).

A teď to přijde: Vítaným překvapení je 20th Century Toy Museum. Jak hlásí stránky městečka, jde o kolekci, kterou nikde jinde v Austrálii neuvidíme.

Muzeum hraček se nachází ve staré budově banky. Majitel sbírku shromažďoval s láskyplnou péčí po mnoho let a dnes obsahuje více než 2 000 hraček z doby od první světové války až po současnost. Starobylé prostory banky s originálním cedrovým pultem, bankovní sejf a kanceláře manažerů tvoří překvapivou kulisu této rozsáhlé sbírky. Děti a dospěláci se smyslem pro nostalgii si zde přijdou na své.



Pátrání nakonec přineslo pozitivní výsledek. Věřím, že se v Austrálie najde ještě alespoň jedno krásně romantické a vzpomínkové muzeum plné hraček. Prosím, dejte mi vědět, pokud o nějakém víte.

Konec dobrý, všechno dobré.

Kdepak konec! Ještě vrátka k dětským hrám nechám otevřená. Vždyť podobná muzea jsou také na území Čech, Moravy a Slezska!

Kupříkladu zámek v Benátkách nad Jizerou má expozici hraček z nejrůznějších koutů světa z období let 1860 až 1945.

Muzeum české hračky najdeme v Kašperských Horách. Vystavené exponáty jsou ukázkou vývoje české lidové hračky.

Muzeum výroby hraček je v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách. No vida, tady to vypadá na radostnější objevování. Svět hraček bychom měli najít také např. v Jablonci nad Nisou, Ostravě nebo Lednici.



Skvělé tipy na prázdninové či víkendové výlety.

Věřte, že taková návštěva muzea plného medvídků, panenek, vláčků, autíček může vyvolat nostalgickou náladu. Pozor na to!

Kupříkladu tato fotografie je z Toy museum tedy Muzea hraček na Pražském Hradě.

Jde o neuvěřitelnou soukromou sbírku. Vláčky, autíčka, medvídci. Dřevěné nebo plechové hračky. A ty panenky a pokojíčky! Nádhera. Holky a kluci všech věkových kategorií si tady přijdou na své.

Muzeum hraček najdete v Jiřské ulici v budově Starého purkrabství. Více informací na https://www.toymuseumprague.com/.



Abychom mohli vstoupit do této říše dětských her, musíme zdolat nejeden schod. Možná si i proto tady můžeme připadat jako děti, které se ocitly na tajemné půdě, která ukrývá krásné poklady starých časů.

Holčičky si užijí nejrůznější panenky včetně Barbie, pokojíčky, …



Kluci mohou obdivovat autíčka, vláčky, roboty, …



Za touto neskutečně rozsáhlou a jedinečnou rodinnou sbírkou historických hraček stojí významný český ilustrátor, karikaturista, malíř, spisovatel, a hlavně milovník krásných hraček všech dob, pan Ivan Steiger.

Po shlédnutí celé expozice se ani nechce věřit, že všechny ty skvosty shromáždil jeden člověk, resp. jedna rodina.

Muzeum hraček na Pražském hradě je sbírkou výjimečnou. Nejen že si tady nostalgicky zavzpomínáme na svá dětská léta, ale dozvíme se mnohé ze zajímavé historie hraček.



Hračky existují již po tisíce let. Nejrůznější panenky, zvířátka, vojáčci nebo miniaturní napodobeniny nástrojů dospělých jsou nacházeny v archeologických vykopávkách od nepaměti. Dokonce jsem narazila na informaci, že Inkové, jejichž kultura kolo nepoužívala, měli hračku na kolech.

Některé současné hračky na mě působí spíše jako předměty ke strašení dětí, a ne jako předměty, se kterými si mají hrát. Posláním hračky je přece dítě zabavit a pomoci rozvíjet jeho motoriku, cit a fantazii.

Naštěstí jsou na světě nadšenci, kteří sbírají ty krásné a milé hračky, které mají duši a byly vyrobeny s láskou. Úžasné je, že se dnes najdou výrobci, kteří se inspirují těmito časem prověřenými hračkami a vyrábějí je pro další generace dětí.

Hračky, to je dětství. Každý z nás měl určitě tu svou nejmilejší hračku a možná ji ještě má doma schovanou.



K dětství patří nejen hračky, hry či stavebnice, ale také rébusy a hádanky.

Co myslíte? Je či není v pražském Muzeu hraček k vidění něco, co souvisí s Austrálií? Fotografie napoví a pozorný návštěvník najde odpověď přímo v muzeu.