Stavba Sydney Opera House byla slavnostně zahájena 2. března 1959 (viz. Historie nejslavnější australské budovy aneb kdy a jak to začalo). Jak to ale často u zrodu významných budov bývá, problémy na sebe nenechají dlouho čekat.
Bez velkých potíží se neobešlo ani budování Opery v Sydney.
Jak to tedy bylo dále a co všechno předcházelo slavnostnímu otevření Opery, která je dnes chloubou Sydney a celé Austrálie?
Vlastně od samého začátku provázely stavbu problémy.
Vybrány byly jak návrh, tak místo, kde bude Opera stát. Bohužel na vybraném Bennelong Pointu nebyly provedeny žádné geologické průzkumy. A první značně velký problém byl na světě.
Ukázalo se, že půda je prosycena mořskou vodou a podloží není dostatečně pevné, aby uneslo tíhu zamýšlené stavby!
Do obvodové a severní poloviny místa tedy muselo být vyvrtáno asi 700 betonových šachet o průměru téměř 1 metr. Masové betonové základy zaplnily nestabilní skálu v centrální části lokality.
Jenže na takovéto přípravné práce nebyly vyčleněny finance. A tím se, hned od začátku stavby, začal předpokládaný rozpočet dosti často překračovat.
Jeden problém střídal druhý. Další velký se týkal zatím neznámé váhy střechy, která se v následujících letech dramaticky měnila. Kotevní body střechy byly v této fázi jen nejasně rozeznatelné. Náklad, který budou muset nést, nebyl znám.
Mnohem prozíravějším by samozřejmě bylo vše důkladně připravit a tím předejít případným problémům ještě před zahájením stavby. Jenže …
Premiér Joseph Cahill jako velký propagátor a iniciátor stavby Opery s jejím zahájením spěchal. Měl totiž obavy, že projekt zmaří byrokracie nebo politická opozice. V dalších volbách sice opět zvítězil, ale záhy se objevily zdravotní problémy. Sedm měsíců po zvolení J. Cahill na schůzi v Parlamentu zkolaboval a následující den zemřel. Ještě ze smrtelné postele požádal Normana Ryana, bývalého elektroinženýra, který byl tehdy ministrem veřejných prací, aby nedovolil, aby projekt Opery selhal.
Premiér J. Cahill sice posunul stavbu Opery kupředu, ale bohužel dříve, než byly vyřešeny veškeré kritické konstrukční prvky. Jak známo, po bitvě je každý generál a vlastně kdo ví, jak by to s budovou Opery dopadlo. Přece jen premiér Cahill znal zákulisí světa politiky a jistě dobře věděl proč vše dělá tak, jak dělá.
První etapa stavby byla navzdory všem nepříznivým okolnostem dokončena v únoru 1963.
Problémy se objevovaly a řešily neustále, prodlužoval se termín dokončení stavby a značně se překračoval rozpočet.
Problémy byly nejen technické, ale i politické. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou New South Wales.
Stavba byla tedy svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonův projekt, což se projevilo obzvláště na interiérech. Často ale takto museli postupovat s ohledem na finance a nátlak politiků.
Doba od nápadu k realizaci a otevření budovy Opery byla dlouhá a strastiplná. Ale vzpomeňte, jak složitý byl zrod kupříkladu Národního divadla v Praze.
Obyvatelé Sydney přes všechny potíže, které výstavba Opery s sebou nesla, začali chápat, že v jejich městě roste budova s jedinečným designem. A vlastně sami Australané nakonec nemalou měrou přispěli k jejímu dokončení.
K černobílým fotografiím doplním, že jsem je, jak vidno prozíravě, pořídila při toulkách městem. V centru Sydney zakrývají stavby či rekonstrukce budov panely, na kterých je spousta úžasných a zajímavých historických fotografií.
Komentáře
Okomentovat