Jedno naprosto jedinečné zvířátko aneb Echidna vs. Ježek

Článek by se také mohl jmenovat „Najdi rozdíly či podobnosti". A „vs." v nadpisu rozhodně neznamená žádný zápas či boj.

Jde o malé srovnání dvou kouzelných zvířátek, která jsou si na první pohled trošku podobná. Nemají ale vlastně nic společného. Nebo mají?

Jeden žije v Austrálii a ten druhý zase v Evropě.



Ježek to je ustálená zdrobnělina původního názvu jež. Jedná se o české rodové označení pro několik rodů hmyzožravých savců z podčeledi ježkové (Erinaceinae).



Ježci se živí hmyzem (především jeho larvami), žížalami, měkkýši, žábami, plazy, vejci ptáků, mrkví, houbami, kořínky či bobulemi.

Bohužel i ježci už patří mezi ohrožené druhy!

Ježek západní se vyskytuje v Evropě. V Austrálii jej nenajdeme.
Podobné zvířátko tam ale žije. Jmenuje se Echidna, česky ježura australská.
České pojmenování Echidny tedy jakousi podobnost s ježkem má. Jež - ježek- ježura.

Ježura australská čili Echidna

Echidna je vejcorodý savec.

Žije v zalesněných oblastech Austrálie v místech s dostatkem padlých stromů hojných na termity a mravence.

Nejbližší příbuzní Echidny patří do čeledi ptakopyskovitých.

Odborná literatura říká, že se vyvinuli z neznámého předka během paleogénu. Tedy v době dávné pradávné.



Echidna má tělo pokryté srstí, některé chlupy jsou na svrchní straně přeměněny v ostré bodliny, které mohou být dlouhé až 5 cm.

Čumák má úzký a dlouhý (někdy až 7,5 cm). Je pokrytý měkkou kůží a obsahuje receptory nutné k lovu.

Echidna nemá zuby jen jakési rohovité lišty.

Její jazyk je lepkavý a dlouhý až 18 cm. Slouží k získávání potravy i z málo dostupných skulin padlých stromů.

Echidna má velmi dobrý čich.

Uši tohoto vskutku zvláštního živočicha nemají boltce. Dokáže ale vnímat i nízké frekvence.

Končetiny má dokonale vyvinuté pro hrabání. Jsou krátké a silné. Prsty jsou zakončeny drápy. Ty jsou uspořádány takto: na prvém prstu je dráp krátký, na druhém dlouhý, na třetím dlouhý nebo krátký (což je poznávací znamení poddruhů) a na čtvrtém a pátém krátký. Prsty s dlouhými zahnutými drápy na zadních končetinách slouží k úpravě srsti.


Foto z knihy Austrálie, země a život

Echidna má pod kůží mohutný sval, tzv. panniculus carnosus, který jí umožňuje stočit se v případě nebezpečí do klubíčka. Chrání si tak břicho, které je bez bodlin.

Obě pohlaví mají na břiše zárodek vaku, který se zcela vyvine březím samicím. Ve vaku nosí oplodněné vajíčko i potomka.

V období páření je lepší se k nim nepřibližovat. Samci i samice kolem sebe totiž šíří docela silný zápach.

Březí samice vyhrabe asi metr dlouhou noru. Prostor na jejím konci vystele listím a trávou. Březost trvá tři až čtyři týdny. Během ní samice do vaku vloží kožnaté vajíčko asi 1,5 cm velké. Přibližně za deset dnů se za pomoci vaječného zubu vylíhne 1,5 cm velké, v tomto případě spíše malé, mládě. To saje mléko z tzv. mléčných polí na bocích matčina břicha. Samice totiž nemají bradavky.


Foto z knihy Austrálie, země a život

Období laktace trvá asi sedm až osm měsíců. Po dvou až třech měsících ale matka mládě z vaku vyhodí. Maličké Echidně totiž začínají růst bodliny. Mládě se potom ukrývá v noře. Matka se k němu vrací, aby jej nakrmila.

Echidna má pouze jedno mládě, a to za dva až šest let.

Pro mláďata klokana a koaly mají v Austrálii své specifické pojmenování. Ano, Joey. Miminko Echidny ale nemusí plakat, že by mu Australané nijak neříkali. Maličké Echidně říkají „Puggle". Dodám, že původně jde o název fiktivního pohádkového zvířátka z buše, které bylo hrdinou mnoha dětských knih.

Ve volné přírodě se Echidna dožívá průměrně asi 45 let.

Přirozených nepřátel naštěstí mnoho nemá. Pouze nedospělá mláďata v norách mohou být napadena divokými prasaty nebo psy dingo.

Před případným nebezpečím chrání dospělou Echidnu jak její bodliny, tak úkryt v noře.



Potravu (mravence, termity, hmyz) vyhrabává ze země nebo ze spadlých stromů. Chytá je, resp. je lapá svým dlouhým jazykem, který velmi rychle vysouvá (až stokrát za minutu!). Odtud pochází i její vědecké pojmenování, tedy "tachyglossus", což v překladu znamená "rychlý jazyk".

Echidna loví převážně ve dne. Pouze v horkých letních dnech vychází z úkrytu až večer nebo v noci.

Žije samotářsky. Nemá své teritorium ani stálé hnízdiště. Toulá se velkým územím. Takový zvířecí tulák samotář.

Pohybuje se celkem pomalu. Ale pokud si ji chcete vyfotit, tak to běhá jako splašená.

Echidna má pomalý metabolismus a nízkou tělesnou teplotu, 30 až 32 °C. To jen aby těch zvláštností nebylo málo!

Echidna snáší i nízké teploty. Ale v zimním období upadá do jakési letargie (to naprosto chápu) nebo spánku a v noře hibernuje po dobu asi 30 dnů. Tehdy může její tělesná teplota klesnou dokonce na 5 °C. V horkých australských dnech ale nemá žádnou možnost snížit si tělesnou teplotu, proto tuto dobu tráví v chladu své nory.



Kdybych všechny informace shrnula, tak Echidna je taková zvířecí rarita. Naprostý originál.

Díky své jedinečnosti se stala jedním z maskotů Letních olympijských her, které se konaly v roce 2000 v Sydney (viz Olympijské hry, Sydney, 2000).

Název článku zní Echidna vs. Ježek. Opakuji, že versus v tomto případě neznamená zápas nebo opozici. Tihle krásní a užiteční tvorové spolu v žádném případě nesoupeří. Jde čistě o význam „srovnání" či „kontrast".

Zde je pár porovnávacích údajů, tedy:

Echidna vs. Ježek

Zdroj: Wikipedia.org, autoři fotografí: Gunjan Pandey (echidna), Jörg Hempel (ježek západní)

Velikost:
Echidna: asi 30 až 45 cm
Ježek západní: asi 31 cm

Váha:
Echidna: 2 až 7 kg
Ježek západní: asi 400 g až 1,9 kg

Počet mláďat:
Echidna: 1 mládě
Ježek západní: 3 až 10 mláďat

Výskyt:
Echidna: Austrálie a Nová Guinea
Ježek západní: Evropa

Potrava:
Echidna: mravenci, termiti, červi, různí malí bezobratlí živočichové
Ježek západní: všežravec, dává přednost živočišné potravě (slimáci, žížaly, brouci, larvy, …)

Echidna i ježek žijí samotářsky a před nebezpečím je chrání bodlinky.
Oba tito bodlináčci jsou milí, krásní a užiteční.
Bohužel díky člověku (což je největší škodná planety Země) patří ježek i Echidna mezi ohrožené druhy. Vždyť jen pod koly aut končí děsivé množství obou živočichů. Tady jim nepomůže ani ochrana jejich bodlinek, kterou dostali pro tyto účely do vínku.

Ježek se už videem představil (viz Anglicky: Hedgehog, česky: Ježek). Echidna by neměla zůstat pozadu.



Echidna jménem Millie byla maskotem olympijských her v Sydney a Echidna, která se jmenuje Edna, je hrdinkou songu, který myslím skvěle zvukově doplňuje toto video. Jen se připravte, že písnička se vám hodně vryje pod kůži.