Vánoce. Ježíšek nebo snad Santa? Přijde na to, ve které části světa žijete.
Ve stejný den nadělují, dejme tomu, dánským dětem dárky Skřítci Nisserové a těm polským zase Mikuláš.
Anglický a také australský „Ježíšek" se jmenuje Father Christmas (Otec Vánoc) a dárky přináší 25. prosince. Když zůstaneme u tohoto data, tedy 25. prosince, tak třeba v Itálii přichází s dárečky čarodějnice Babbo Natale, ve Švédsku zase Vánoční muž Jultomten, ve Francii Pére Noel (Otec Vánoc) a v USA Santa Claus.
Řecké děti dostávají dárky od Svatého Basila 31. prosince, tj. v předvečer liturgické slavnosti tohoto světce. A až v lednu, konkrétně 7. ledna, nosí ruským dětem dárečky Děda Mráz.
A takto bych mohla pokračovat ještě dost dlouhým seznamem, protože těch, kdo dětem v různých zemích světa nadělují vánoční dárky je mnohem více. Skoro to vypadá, že co země, to někdo jiný. A těch vánočních tradic, zvyků a rozličných pokrmů!
Také jste jako děti psali Ježíškovi? Milý Ježíšku ….
Tím se dostávám k vyprávění či takové docela malé pohádce o jednom zatoulaném vánočním dárečku.
To bylo tak:
Once upon a time. Bylo nebylo. Jak také jinak začít pohádku.
V jedné malé zemi velmi vzdálené od země OZ jednoho říjnového dne roku 2021 odešel dopis Ježíškovi, který začínal nějak takto:
Anglický a také australský „Ježíšek" se jmenuje Father Christmas (Otec Vánoc) a dárky přináší 25. prosince. Když zůstaneme u tohoto data, tedy 25. prosince, tak třeba v Itálii přichází s dárečky čarodějnice Babbo Natale, ve Švédsku zase Vánoční muž Jultomten, ve Francii Pére Noel (Otec Vánoc) a v USA Santa Claus.
Řecké děti dostávají dárky od Svatého Basila 31. prosince, tj. v předvečer liturgické slavnosti tohoto světce. A až v lednu, konkrétně 7. ledna, nosí ruským dětem dárečky Děda Mráz.
A takto bych mohla pokračovat ještě dost dlouhým seznamem, protože těch, kdo dětem v různých zemích světa nadělují vánoční dárky je mnohem více. Skoro to vypadá, že co země, to někdo jiný. A těch vánočních tradic, zvyků a rozličných pokrmů!
Také jste jako děti psali Ježíškovi? Milý Ježíšku ….
Tím se dostávám k vyprávění či takové docela malé pohádce o jednom zatoulaném vánočním dárečku.
To bylo tak:
Once upon a time. Bylo nebylo. Jak také jinak začít pohádku.
V jedné malé zemi velmi vzdálené od země OZ jednoho říjnového dne roku 2021 odešel dopis Ježíškovi, který začínal nějak takto:
„Milý Ježíšku, moc bych si přála knihu An Alice Girl, kterou napsala Tanya Heaslip. Děkuji."
Bytost nadpřirozená, jakou Ježíšek je, si s tímto přáním jistě poradí. Pro obyčejného smrtelníka není totiž vůbec snadné sehnat cokoliv, co pochází až z daleké předaleké země OZ.Řečeno jazykem pozemšťanů, Ježíšek nelenil a už 18. dne měsíce října výše zmíněného roku dárek objednal a zaplatil.
Vzhledem k tomu, že sám toho má v době předvánoční na svých bedrech mnoho, rozhodl se, že to ostatní už přenechá poštovním úřadům obou zemí.
I pohádka někdy může promluvit jazykem nepoetickým. Tedy:
Australská strana hlásila už dne 25. října 2021: „Balíček s knihou opustil území australského kontinentu a vydal se směrem k Evropě s cílem zakončit svou pouť pod jedním vánočním stromečkem, kde je očekáván."
Jenže ouha. Uběhl měsíc a náš balíček stále nebyl na obzoru. Kudy se asi vydal? Našel správnou cestu?
Rychlým tempem ubíhal i měsíc prosinec. Vánoce už ťukaly na vrátka. Celý dům provonělo cukroví. Cítíte tu vánoční vůni vanilky a skořice?
I pohádka někdy může promluvit jazykem nepoetickým. Tedy:
Australská strana hlásila už dne 25. října 2021: „Balíček s knihou opustil území australského kontinentu a vydal se směrem k Evropě s cílem zakončit svou pouť pod jedním vánočním stromečkem, kde je očekáván."
Jenže ouha. Uběhl měsíc a náš balíček stále nebyl na obzoru. Kudy se asi vydal? Našel správnou cestu?
Rychlým tempem ubíhal i měsíc prosinec. Vánoce už ťukaly na vrátka. Celý dům provonělo cukroví. Cítíte tu vánoční vůni vanilky a skořice?
„Balíčku, kdepak jsi?"
Balíček s dárkem ale stále zřejmě bloudil světem.
V tom přišel den Š tedy Štědrý den. Slavnostní večeře a nadělování dárků. „Hm, kdepak asi je ta knížka ukrytá?"
Jenže žádný vánoční papír neukrýval knížku o dívce z Alice Springs. Místo toho musel Ježíšek poslat zprávu, že se balíček s knížkou někam zatoulal.
Co se mohlo stát?
Možná je knížka dobře uschovaná někde na českém celním nebo poštovním úřadě.
Ale co když ji někdo cestou ukradl? Stávají se v světě lidském i takovéto nehezké věci.
Nebo snad balíček cestou vypadl z letadla a utopil se?!
Mohlo se ale také stát, že „nasedl" do špatného letadla a nyní ztracený a opuštěný bloudí světem!
Vánoční dny uběhly jako voda. Poslední den roku 2021 předal štafetový kolík svému nástupci. Rok 2022 začal nabírat tempo.
Balíček s knížkou se neobjevil. Zdá se, že toužebně očekávaná knížka už asi nikdy nenajde cestu do svého cíle.
Zimní ponuré dny ubíhaly jeden za druhým.
Přišel 17. leden. Byl to velmi zvláštní den. Takový až skoro tísnivý. Možná už působil blížící se úplněk. Kdo ví.
Silný vichr přihnal černé mraky a nebe se zatáhlo. Z mračen se spustila neskutečná chumelenice, kterou doprovázela bouřka! Nejlépe bylo vůbec nevycházet z bezpečí domova.
V tom se ozvalo zazvonění. To ale nezazvonil zvonec, aby ohlásil pohádky konec. To jen zcela prozaicky někdo zvonil u dveří. Kdo to jen může být? Kdo a proč byl nucen vydat se ven v takovém nečase?!
Za dveřmi stál pan pošťák. Ten totiž musí ven za každého počasí.
Věřte nevěřte, ale pan pošťák přinesl balíček ze země OZ. Ano, přesně ten zatoulaný balíček s vytouženou knížkou!
Ponurý a dramatický lednový den se rázem změnil v den sváteční. Vánoční.
Kde se knížka celou tu dlouhou dobu toulala a jaká byla její cesta, zůstalo utajeno. Nakonec ale šťastně našla cestu do svého nového domova.
V krbu plápolal oheň. Knížka otevřela své stránky, ve kterých je ukryt příběh dívky z nádherné země OZ.
Zazvonil zvonec a vánoční pohádky je konec.
Vlastně to ani pohádka nebyla. Vše se skutečně stalo. Dokonce i to nevlídné a zvláštní počasí připomínající příběh o Čaroději ze země OZ opravdu v den, kdy pošta doručila knižní balíček, bylo. Jediné, co jsem si vymyslela, vybásnila, jen ten krb s plápolajícím ohněm. Ten bohužel doma nemáme.
O čem knížka je prozradím někdy příště. Zatím malinká upoutávka.
An Alice Girl, jak název napovídá, nás zavede do Alice Springs.
Alice Springs je město, které leží téměř uprostřed Austrálie v Northern Territory (Severní teritorium).
Autorka Tanya Heaslip velmi poutavě vypráví příběh svého dětství a dospívání v tomto městě.
Hltala jsem každé její slovo a představovala si všechna místa, o kterých Tanya píše. Díky velmi sugestivnímu a milému vyprávění autorky, jsem i malinko litovala (či v tom dobrém slova smyslu záviděla), že jsem také nemohla prožít dětství v Alice. V tom zdánlivě zapomenutém koutu světa. V místě, kde žít rozhodně není vůbec snadné, a to nejen proto, že je velmi odlehlé ale také je sužováno vedry a suchem. Jenže s rodinou a přáteli, zkrátka mezi milými lidmi, se žije krásně kdekoliv na světě.
PS: Dodám ještě, že Tanya věděla, že jsem si její knihu přála k Vánocům. Psaly jsme si, že když já budu v zimních dnech u kamen (obrazně řečeno u krbu) číst její příběh, ona bude v Alice prožívat horké letní dny.
Připomenu článek o the School of the Air, což je pro evropské končiny možná zvláštní druh školní výuky. Při jeho přípravě jsem totiž objevila právě tuto knížku a její úžasnou autorku.
Balíček s dárkem ale stále zřejmě bloudil světem.
V tom přišel den Š tedy Štědrý den. Slavnostní večeře a nadělování dárků. „Hm, kdepak asi je ta knížka ukrytá?"
Jenže žádný vánoční papír neukrýval knížku o dívce z Alice Springs. Místo toho musel Ježíšek poslat zprávu, že se balíček s knížkou někam zatoulal.
Co se mohlo stát?
Možná je knížka dobře uschovaná někde na českém celním nebo poštovním úřadě.
Ale co když ji někdo cestou ukradl? Stávají se v světě lidském i takovéto nehezké věci.
Nebo snad balíček cestou vypadl z letadla a utopil se?!
Mohlo se ale také stát, že „nasedl" do špatného letadla a nyní ztracený a opuštěný bloudí světem!
Vánoční dny uběhly jako voda. Poslední den roku 2021 předal štafetový kolík svému nástupci. Rok 2022 začal nabírat tempo.
Balíček s knížkou se neobjevil. Zdá se, že toužebně očekávaná knížka už asi nikdy nenajde cestu do svého cíle.
Zimní ponuré dny ubíhaly jeden za druhým.
Přišel 17. leden. Byl to velmi zvláštní den. Takový až skoro tísnivý. Možná už působil blížící se úplněk. Kdo ví.
Silný vichr přihnal černé mraky a nebe se zatáhlo. Z mračen se spustila neskutečná chumelenice, kterou doprovázela bouřka! Nejlépe bylo vůbec nevycházet z bezpečí domova.
V tom se ozvalo zazvonění. To ale nezazvonil zvonec, aby ohlásil pohádky konec. To jen zcela prozaicky někdo zvonil u dveří. Kdo to jen může být? Kdo a proč byl nucen vydat se ven v takovém nečase?!
Za dveřmi stál pan pošťák. Ten totiž musí ven za každého počasí.
Věřte nevěřte, ale pan pošťák přinesl balíček ze země OZ. Ano, přesně ten zatoulaný balíček s vytouženou knížkou!
Ponurý a dramatický lednový den se rázem změnil v den sváteční. Vánoční.
Kde se knížka celou tu dlouhou dobu toulala a jaká byla její cesta, zůstalo utajeno. Nakonec ale šťastně našla cestu do svého nového domova.
V krbu plápolal oheň. Knížka otevřela své stránky, ve kterých je ukryt příběh dívky z nádherné země OZ.
Zazvonil zvonec a vánoční pohádky je konec.
Vlastně to ani pohádka nebyla. Vše se skutečně stalo. Dokonce i to nevlídné a zvláštní počasí připomínající příběh o Čaroději ze země OZ opravdu v den, kdy pošta doručila knižní balíček, bylo. Jediné, co jsem si vymyslela, vybásnila, jen ten krb s plápolajícím ohněm. Ten bohužel doma nemáme.
O čem knížka je prozradím někdy příště. Zatím malinká upoutávka.
An Alice Girl, jak název napovídá, nás zavede do Alice Springs.
Alice Springs je město, které leží téměř uprostřed Austrálie v Northern Territory (Severní teritorium).
- Bylo založeno jako stanice pro pozemní telegrafní linku v 70. letech 19. století.
- Město bylo pojmenováno po Lady Alice Todd, manželce průkopníka Telegrafu, Sira Charlese Todda.
- Alice Springs leží v tzv. Red Center a je obklopeno pouští.
- Průměrné letní teploty v Alice jsou 35,6 °C a ty zimní 5,1 °C. Například 24. prosince 1891 zde byla naměřena teplota 47 °C! Každý rok v létě vyšplhají teploty až k 43 °C někdy i 47 °C.
- Městem protéká řeka Todd. Ovšem v tomto případě psát, že protéká není to správné označení, protože bývá často vyschlá.
Autorka Tanya Heaslip velmi poutavě vypráví příběh svého dětství a dospívání v tomto městě.
Hltala jsem každé její slovo a představovala si všechna místa, o kterých Tanya píše. Díky velmi sugestivnímu a milému vyprávění autorky, jsem i malinko litovala (či v tom dobrém slova smyslu záviděla), že jsem také nemohla prožít dětství v Alice. V tom zdánlivě zapomenutém koutu světa. V místě, kde žít rozhodně není vůbec snadné, a to nejen proto, že je velmi odlehlé ale také je sužováno vedry a suchem. Jenže s rodinou a přáteli, zkrátka mezi milými lidmi, se žije krásně kdekoliv na světě.
PS: Dodám ještě, že Tanya věděla, že jsem si její knihu přála k Vánocům. Psaly jsme si, že když já budu v zimních dnech u kamen (obrazně řečeno u krbu) číst její příběh, ona bude v Alice prožívat horké letní dny.
Připomenu článek o the School of the Air, což je pro evropské končiny možná zvláštní druh školní výuky. Při jeho přípravě jsem totiž objevila právě tuto knížku a její úžasnou autorku.
Tanya, thank you so much.
Komentáře
Okomentovat