Bez tmavé noci by nám zůstala utajena krása hvězd

Vesmír. Hvězdy. Tajemno.

Jižní a Severní polokoule. Jižní a Severní hvězdná obloha. Tím se už nekonečné vesmírné téma malinko zúžilo.

Souhvězdí Jižní polokoule a jedna možná ne tak známá hvězda.

I když nejsem žádný hvězdopravec, tak právě noční obloha je dnešním tématem. Hvězdy a vesmír tady přece nejsou pouze pro vědce. Vždyť kdo by se rád nedíval na noční oblohu posetou miliony hvězd?!

Souhvězdí Jižní kříž nad kopulí dalekohledu E152. ESO, La silla, Chile. Reprodukce z knihy Bačkorový astronom na cestách za tmou, autor: Zdeněk Bardon, vydáno v roce 2021.

Lidé jsou uchváceni pohledem na nebe, co svět světem je. Slunce, Měsíc. Noční nebe plné hvězd. Obdiv, bázeň, tajemno, dálky, zvědavost, touha. To vše určitě stálo u zrodu astronomie. Mezi průkopníky bezesporu patří tito tři pánové, které krásně zpodobnil Kája Saudek pro knihu Okna vesmíru dokořán.

Albert Einstein miloval myšlenkové experimenty. V televizním seriálu Okna vesmíru dokořán autoři dokonce nechali Alberta Einsteina spadnout do černé díry! A takto osobitě tuto jejich představu opět zpracoval Kája Saudek.

Vesmír je nekonečný. Nebo snad ne? Kdo ví?!

Nejsem astronom, hvězdář, hvězdopravec, astronaut ani astrolog.

Jen mně napadlo příspěvek s číslem 200 pojmout malinko hvězdně. Souvislost s Austrálií ale samozřejmě zůstává.

Souhvězdí Jižní polokoule? To je samozřejmě Jižní kříž. Souhvězdí, které se stalo synonymem pro Austrálii. Je vlastně další australskou ikonou podobně jako např. Vegemite, Pavlova, lamington nebo oblíbené masové koláče.

A málo známá hvězda? Která to může být?

Prozradím. Jde o hvězdu Webevize. A protože můj blog o Austrálii je tady zásluhou Webevize, nesmí stejnojmenná hvězda v tomto dvoustém povídání chybět.

Dovolte abych představila hvězdné hrdiny tohoto přímo jubilejního článku:

Souhvězdí Jižní kříž a Webevize Star

Souhvězdí Jižní kříž s temnou mlhovinou Uhelný pytel. Napravo je červeně zářící mlhovina Eta Carinae v souhvězdí Lodní kýl. ESO, La Silla, Chile. Reprodukce z knihy Bačkorový astronom na cestách za tmou, autor: Zdeněk Bardon, vydáno v roce 2021.

Toto byla ale krásná ilustrační fotografie. Nyní vzhůru ke hvězdám.

„Dívejte se vzhůru na hvězdy a nikoli dolů na nohy. Pokuste se pochopit, co vidíte a proč existuje vesmír. Buďte zvědaví." To řekl Stephen Hawking, britský teoretický fyzik zabývající se vznikem vesmíru (1942-2018).

Hvězdy podle jakýchsi lidmi určených pravidel nesou většinou číselné označení. Dokonce i Malý princ žil na planetce s neosobním jménem B 612.

„Mám pádný důvod věřit, že planetkou malého prince je ta, která se jmenuje B 612. Jen jednou ji zahlédl dalekohledem v roce 1909 nějaký turecký hvězdář." Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry, francouzský letec a spisovatel (1900–1944)

Jenže co když je vše jinak. Planetka, na které žije tak kouzelná osůbka, jakou malý princ je, musí přece mít nějaké krásné a stejně milé jméno.

Ostatně co my víme o vesmíru!

Říká se, že nám padající hvězda splní přání. Sice o tom neexistuje žádný důkaz, ale po mnoho staletí lidé v zázračnou moc padající hvězdy věří.
Někdy se plní i na první pohled nesplnitelná přání.

Malým důkazem může být příběh jednoho přání a velmi vzdálené hvězdy. Tak mě napadlo, co když je právě tato hvězda domovem Malého prince?!

Tou hvězdou je Webevize Star. Hvězda s označením AGASCS_ID: 5777032, která je Zemi tak vzdálená, že ani nevím, zda je vůbec v tom hvězdném rojení a vesmírném nekonečnu pouhým okem viditelná.

Webevize Star (uprostřed), reálné foto na grafickém pozadí.

Hvězda je od Země vzdálená takových dobrých 1 229 světelných let. No tak to je teda, alespoň pro mě, něco zcela nepředstavitelného. Ale počítám, že to bude několik biliard kilometrů.

Obávám se, že abychom ji spatřili, neobejdeme se bez pořádného hvězdářského dalekohledu.

Kdo by měl vyšší ambice a chtěl by pořídit hvězdné fotografie, tak musí být vyzbrojen fototechnikou nejvyšší přímo vesmírné či hvězdné kvality. Jedním takto dokonale vybaveným fotografem, přímo „astrofotografem" je pan Zdeněk Bardon.

„Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?"

Antoine de Saint-Exupéry

Pozice hvězdy Webevize na únorové obloze v České republice a porovnání velikostí Slunce a Webevize.

Věřte, že hvězdy (nebo lidé?) splní možná někdy i malinko bláznivé přání. Přání mít možnost pojmenovat jednu opravdovou hvězdu!

Jsem ráda, že z hvězdy, která nesla zcela neosobní označení AGASCS_ID: 5777032, díky takovémuto přání už několik let na nebi září hvězda Webevize.

Pokud snad někdo nevěří, že se takovéto věci dějí, zde je doufám dostatečný důkaz. Certifikát!

Certifikát Webevize Star a Observatoř ESO, La Silla v Chile, kde pořídili skutečný snímek hvězdy Webevize. Foto observatoře: Zdeněk Bardon

Certifikát o pojmenování hvězdy je jedna věc. Proč a jak ale vlastně jedna vzdálená hvězda přišla k jménu Webevize vám mnohem lépe vysvětlí autor nápadu ve svém článku, který najdete zde: 

Seznamte se s reálnou hvězdou: Webevize Star

„Všechny hvězdy večer svítí a každá hvězda svítí pro jednoho z nás…"

John Lennon

Souhvězdí Jižní kříž. Southern Cross

Toto souhvězdí zdobí nejen Jižní hvězdnou oblohu, ale také: australskou vlajku a nechybí ani v textu australské hymny.

Sluší se dodat, že Jižní kříž (Southern Cross) není pouze australský. Toto souhvězdí se totiž objevuje na vlajce nejméně čtyř dalších států Jižní polokoule.

Že souhvězdí Jižní kříž k Austrálii patří dokazuje také výzdoba vestibulu budovy The State Library of NSW v Sydney.  (viz Místo plné lidí a příběhů. Místo, kde jsou všichni vítání. To je The State Library of NSW)

Román australské spisovatelky Judy Nunn má dokonce Jižní kříž ve svém názvu. Beneath the Southern Cross. Pod Jižním křížem, to je velmi výstižný titul knihy, která prostřednictvím rodinné ságy poutavě vypráví vlastně historii Austrálie.

Jižní Kříž. Souhvězdí Jižní hvězdné oblohy. Ze Severní polokoule viditelné není. Nebo snad je?
S odpovědí pomůže rozhovor s astronomem Fredem Watsonem, který jsem našla na stránkách abc.net.au.

Frederick Garnett „Fred" Watson je astronom a v Austrálii velmi populární vědec.
F. Watson mimo jiné dostal otázku: Jak daleko na sever od rovníku můžete vidět skupinu hvězd Southern Cross?

„Spousta lidí si myslí, že Jižní kříž na Severní polokouli není vidět, ale to ve skutečnosti není pravda," řekl Watson. „Pokud jste severně od rovníku, ale jižně od zeměpisné šířky asi 25 stupňů, což je řekněme kolem Havaje a částí severní Afriky, stále můžete Jižní kříž vidět. Ale na rozdíl od nás na Jižní polokouli jej neuvidíte po celý rok." říká Watson.

„Souhvězdí se na obloze pohybují, jak se mění zeměpisná šířka, takže různé části oblohy vidíte různě dlouhou dobu," vysvětluje Watson. „Proto vidíte Jižní kříž po celý rok na Jižní polokouli, jen šest měsíců na rovníku, a kratší a kratší dobu, čím dále na sever."

„Zhoršující se světelné znečištění stále více ztěžuje pohled na Jižní kříž z našich měst." říká Watson, který se obává, že se může stát, že ho v budoucnu neuvidíme vůbec.

Mezi kopulemi delkohledů holanského (Dutch 0,9m) a E152 vychází souhvězdí Jižního kříže. Hvězdné nebe je "postiženo" silným výskytem airglow. ESO, La Silla, Chile. Reprodukce z knihy Bačkorový astronom na cestách za tmou, autor: Zdeněk Bardon, vydáno v roce 2021.

Hvězdy! Co my lidé o nich víme? Zhola nic. Ano, vědci bádají, zkoumají, a tak možná odhadnou vzdálenost, velikost. Jenže …
Jenže nemělo by něco zůstat lidem utajeno! Není právě v tom tajemnu to pravé kouzlo a krása?

Temná noc. Žádná světla neruší pozorování neuvěřitelné noční oblohy. Kde je toto hvězdné divadlo dnes možné zažít? Těch míst bude na světě, doufám, ještě dost.

Měla jsem to štěstí vidět hvězdami neskutečně posetou oblohu v samotném Rudém centru Austrálie. Když si vzpomenu na tu nádheru, ještě teď se mi tají dech. Věřte, že je to zážitek na celý život. Skutečně černočerná tma. Ale když jsem zvedla hlavu, spatřila jsem naprosto jedinečnou podívanou. Neopakovatelnou.

Jižní Kříž tomu hvězdnému tanci vévodil. A Mléčná dráha to vše korunovala, asi aby můj zážitek byl bezchybný a naprosto dokonalý.

Zdroj: Twanight.org, autor: Tunc Tezel

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně." 

Immanuel Kant

Na této hvězdné výpravě jsem se neobešla bez pomoci. Kde jsem našla mnohé zajímavé informace a fotografie?

• S hvězdou Webevize nemohl pomoci nikdo jiný než autor myšlenky pojmenovat hvězdu a kde jinde než na stránkách star.webevize.cz.
• Tři, resp. čtyři úžasné fotografie jsou dílem vášnivého fotografa noční oblohy Zdeňka Bardona. O tomto zajímavém pánovi se mnohé dozvíte na bardon.cz. Sám sebe nazývá „bačkorovým astronomem". Je členem několika astronomických organizací, držitelem titulu ESO Photo Ambassador. Je autorem nádherných knih Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA a Bačkorový astronom na cestách za tmou.
• S Jižním křížem mi mimo jiné pomohla ABC, tedy Australian Broadcasting Corporation, což je národní vysílací společnost Austrálie.
• Dvě fotografie hvězd zářících nad posvátnou skálou Uluru jsou z webu twanight.org
• Nesmím zapomenout na dnes už českou klasiku, knihu autorů Vladimíra Železného a Jiřího Grygara Okna vesmíru dokořán vydanou v roce 1989. Autorem ilustrací je Kája Saudek.
• V neposlední řadě také Antoine de Saint-Exupéry a jeho kouzelná kniha. Protože co by byly hvězdy bez malého prince?! Co by byl svět bez malého prince, bez růží, bez touhy, bez lásky, bez přátelství.

Úvodní foto: Twanight.org, autor: Tunc Tezel