Kterým směrem dnes zafouká vítr abecedy? Které písmeno a místo to bude?
Písmenem je H a místem může být třeba Hartley v NSW. Možná také Hay nebo Hill End, pokud se budeme držet v NSW. Nebo snad Harvey ve WA?
Kdepak, dnešní představitel písmene H se nachází na Tasmánii. Je jejím hlavním městem a je to Hobart!
Možná zbytečně, ale pro jistotu dodám, že WA = Western Australia, NSW = New South Wales a TAS to je Tasmania. Zkrátka jsou to zkratky pro jednotlivé australské státy a teritoria.
Rychle ale zpět do hlavního města TASmánie. Do Hobartu.
Hobart je nejen hlavní, ale také nejlidnatější město australského státu Tasmánie. Jde o druhé nejstarší australské město.
Hobart byl založen v roce 1804 jako trestanecká kolonie. Své jméno získal po britském ministrovi kolonií lordu Hobartovi.
Původně bylo město označováno jako Hobart Town. Toto pojmenování bylo často zkracováno na Hobarton. Od 1. ledna 1881 již nese své dnešní jméno, tj. Hobart.
Hobart leží na jihovýchodě Tasmánie a je tak nejjižnějším australským hlavním městem. Nejjižnějším městem jako takovým ovšem není. Tím je v Austrálii myslím Dover.
A ve světě? Tady má prvenství Ushuaia (výslovnost /us'waja/). Je to hlavní město argentinské provincie Tierra del Fuego, Antártida e Islas del Atlántico Sur a leží na jižním pobřeží největšího jihoamerického ostrova, Ohňové země. Je považováno za nejjižnější město na světě, jelikož leží na 54°48'57 jižní šířky.
Hobart najdeme na souřadnicích 42°53′ j. š., 147°19′ v. d.
Hobart je svou rozlohu 1 357 km² o něco málo menší než např v Evropě Londýn, který má 1 572 km².
Ve srovnání s jinými australskými hlavními městy, jako např. Sydney, Brisbane, Adelaide, či Perth, je ale Hobart malé město. To ale neznamená, že nemá co nabídnout. Jeho krásné pláže, parky, různorodá flóra a fauna a třeba někdy i levnější sazby ubytování z něj činí atraktivní místo.
Samozřejmě nezaostává ani kulturně. Milovníci výtvarného umění si přijdou na své v MONA, the Muzeum of Old and New Art. To ale samozřejmě není jediná kultura ve městě. Galerií a muzeí zde najdeme mnohem více. Namátkou jsem vybrala např. galerii Design Tasmania, Tasmanian Glassblowers, Tasmanian Wool Centre, Sculptured Gallery, Tasmanian Museum and Art Gallery.
Nesmím zapomenout na Theatre Royal. To by mi divadelní fandové asi neodpustili.
Kolují mýty, že se v Hobartu nenarodil nikdo ze slavných osobností. Není to ale pravda. Co třeba herec a hollywoodská hvězda 30. až 50. let 20.století Errol Flynn? Nebo držitelka Nobelovy ceny profesorka Elizabeth Blackburn či korunní princezna Dánska, Mary Donaldson. Slavných rodáků má Hobart ale mnohem více.
Každou sobotu v centru Hobartu ožívají slavné Salamanca Market. Přibližně 300 stánků nabízí různorodé produkty, řemeslné výrobky, oblečení, … Nechybí ani živá hudba a samozřejmě dobré jídlo a pití.
Trhů je ve městě mnohem více. Velmi oblíbené jsou také Farm Gate Markets nebo the Street Eats @ Franko.
Na jižním konci nábřeží najdeme jak již zmíněné sobotní trhy Salamanca, tak i Battery Point. V krásných historických budovách tak lze po celý týden navštívit řadu zajímavých obchodů či vynikajících restaurací a kaváren.
Odpočinek nabízí obyvatelům města a unaveným turistům velké množství parků.
Vyberu jeden, a to the Queens Domain. Tady se mimo jiné nachází tzv. The Soldier´s Walk. Jde o neobvyklý a jedinečný památník padlým vojákům. Kéž by ale takovéto památníky vůbec nemusely vznikat. Kéž by nebyly války a zbytečně zmařené lidské životy.
Těm, kdo na svět rádi zhlíží z horských hřebenů, doporučuji výlet na blízký Mount Wellington. Domorodý název je Kunanyi, což lze jednoduše přeložit jako "hora". Z Hobartu je to pouhých 17 km. Nechat si tedy ujít neuvěřitelný pohled na město z výšky 1 271 metrů nad hladinou moře by byla škoda.
Pokud máte štěstí, a nejsou mraky, tak je skutečně neopakovatelný zážitek z vrcholu hory pozorovat západ slunce. Ovšem pokud máte štěstí. Počasí se tady velmi rychle mění. Vím o tom své.
Upozorňuji, že i v létě je dobré se dostatečně teple obléci. A to i kdyby v Hobartu bylo krásně teplo a slunečno.
Můj výlet na Mount Wellington ve zkratce:
Australské léto je v plném proudu. Ovšem na jihu Tasmánie je vše jinak.Na vrcholu Mount Wellington se mnou neskutečně ledový a silný vichr cloumal tak, že jsem ani nebyla schopná pořádně jít, natož fotit. Naštěstí je tady možnost uniknout před nepřízní počasí do prosklené vyhlídkové terasy. Je jasné, že věděli, proč ji právě tady vystavěli. Jinak by byla asi téměř každá zde pořízená fotografie velmi umělecká, tj. rozmazaná.
Západ slunce se blížil. Ovšem se zapadajícím sluníčkem se stejně rychle, a dost možná i mnohem rychleji, blížily tmavé šedé mraky.
Déšť na sebe nenechal dlouho čekat.
V tento australský letní podvečer jsem si na vrcholu Mount Wellington „užila" skutečně ryze letní teplotu. V Sydney možná ve stejnou chvíli bylo krásných letních 30° C. Já se ovšem na vrcholku Mount Wellington „vařila", rozumějte mrzla, při pouhých třech stupních. Naštěstí tedy nad nulou. Ruce jsem ale měla dokonale prokřehlé. Nějak mě totiž vůbec při balení věcí na cestu do Hobartu v letní Sydney nenapadlo, že bych si do baťůžku měla přibalit rukavice. Jeee, jak ty by se hodily!
Tak takové štěstí nahoře potkalo mě. Ale i tak, nebo právě proto, to byl nezapomenutelný zážitek. Jedinečný. Dole ve městě relativně teplo a nahoře teplota téměř pod nulou. V létě. Ano, i takový může být výlet na Mount Wellington.
Ostatně, říká se, že v Hobartu je stále zima. Je pravda, že zimy bývají velmi chladné. Aby ne, když Jižní Pól je relativně blízko. V létě ale může i v Hobartu rtuť teploměru vyšplhat klidně na 40 ° C. Je pravda, že to není často, protože průměrná letní teplota bývá jen něco kolem 18° až 20° C.
Mimochodem, když už jsem u zimních teplot, tak ještě něco pro milovníky zimy, kteří by se třeba rádi vydali na Antarktidu. Právě Hobart je poslední zastávkou před zahájením dlouhé jižní plavby.
Tato socha je poctou britské expedici, která se na mrazivý jih vydala v roce 1899. Jde o autoportrét Louise Bernacchiho, který byl jejím členem.
Měla bych dodat, že město má jeden z nejlepších přírodních přístavů na světě.
Hobart je jedním z mála velkých měst, kde můžeme celoročně sledovat tzv Southern Lights. Polární záři.
Možnosti sledovat tento jev pravděpodobně napomáhá skutečnost, že vzduch a voda v Hobartu patří k nejčistším ze všech australských měst. Je to díky silným západním větrům, které přivádějí čistý vzduch z Jižního oceánu na Tasmánii. Poloostrov Cape Grim na severozápadě státu je považován za poloostrov s nejčistším vzduchem na planetě.
Hobart a vůbec Tasmánie nabízí možnost tuto velkolepou světelnou show sledovat z „prvních řad". Těmi prvními řadami myslím úžasná vyhlídková místa jako jsou např. Rosny Hill Lookout v Hobartu nebo Mount Wellington.
Bohužel vlastní fotografie této podívané nemám. Proto přikládám fotografii Aurora Australis over Margate: Tourism Australia & Paul Fleming...
... a odkaz, kde najdete nejen tuto fotografii, ale spoustu zajímavých informací a dalších krásných fotografií tohoto přírodního úkazu: AURORA AUSTRALIS - SOUTHERN LIGHTS TASMANIA
Z těch hvězd a světel na obloze se snadno zatočí hlava. To chce něco na vzpamatování. Kdo si dá pivo?
No ano, pivo! Hobart je totiž domovem nejstaršího australského pivovaru! Pivovar Cascade, který založil bývalý trestanec Peter Degraves, vyrábí pivo už od roku 1832. To z něj činí nejdéle nepřetržitě fungujícího výrobce piva v Austrálii.
Cheers!
Závěrem ještě pár obrázků Hobartu:
Komentáře
Okomentovat