26. leden = Australia Day

Australia Day se slaví 26. ledna po celé Austrálii. A po ANZAC Day je druhým nejvýznamnějším australským státním svátkem.

26. leden 1788, tak přesně to je to datum, kdy v místě, kde dnes najdeme Sydney, přistála První flotila, které velel Kapitán Arthur Philip. Lodě do Austrálie přivezly britské vězně.

Ano, Austrálie měla sloužit Británii jako jakési „vězení". Na lodích nebyli ale přivezeni pouze vrahové či jiné kriminální živly. Jak už v těch dobách bývalo zvykem (a známe to i z literatury) do vězení se dostali zejména chudí lidé velmi snadno, například jen za to, že z hladu ukradli chleba. Na lodích byli deportování také ti, kteří byli zavřeni za své politické názory.

Určit přesně počátky oslav Australia Day není až tak jednoduché. Vydalo by na zvláštní článek. Nejsem politik ani historik, proto jen stručně. Kate Darian-Smith z University v Melbourne říká, že 26. leden byl nejdříve označován jako „První den přistání" a byl připomínán slavnostní večeří. První velké oslavy se 26. ledna konaly v roce 1818. Právě v době 30. výročí uznal Guvernér Macquarie tento den jako svátek. To se ale ještě jednalo spíše o oficiální oslavu formování New South Wales. 

26. leden je znám jako „Australia Day" od roku 1935. A až od roku 1994 se ve všech australských státech a teritoriích stal státním svátkem. Mnoho domorodých obyvatel tento den nazývá „Dnem okupace". V současnosti se do oslav tohoto svátku dostává až moc politika, rasismus atd. To už je ale vážně na jiný článek. A jiný blog.

Nechme politiku politikou a zásahy do historie v podobě odstraňování soch apod. a raději si ten den užijme. 

Jak uvádí The National Australia Day Council: „Je to den, kdy slavíme to, čeho jsme dosáhli a na co můžeme být pyšní. Je to den, který nás zavazuje tvořit Austrálii tak, aby byla v budoucnu ještě lepším místem pro život všech.". A o to by mělo jít.



Měla jsem to štěstí, že jsem několik oslav tohoto svátku mohla zažít přímo v Sydney. Nejkrásnější a nejzajímavější bývaly oslavy před tím, než se západní civilizace musela začít chránit před možnými teroristickými útoky. 

To se celé centrum Sydney stávalo místem oslav. Doprava zde byla zastavena a například jindy rušná dlouhá Macquarie Str se stala jakousi „galerií" plnou automobilových a motocyklových veteránů.



Poslední dobou z bezpečnostních důvodů už takto bohužel slavit nelze. 
Bezpečnost je na prvním místě. A tak se oslavy konají „jen" v kouzelné zahradě Government House,



Na The Rocks, Darling Harbour, v Bradfielsd parku na Milsons Point a samozřejmě u Opera House a na Circular Quay.



I tak jde o velkou oblast, kterou musí policie hlídat. Vždy, když jsem procházela těmi zástupy lidí, tak jsem si říkala, že policii nezávidím. Jak poznat potencionálního teroristu?! To je mi záhadou. Před sydneyskými policisty smekám.



Město také zaplní spousta dobrovolníků, kteří rozdávají vlaječky, mapky s programem, s úsměvem radí a povídají si s vámi. 

Je to vždy po všech stránkách krásný den s nabitým programem.



Od Opery se 26.1. dostanete přes Harbour Bridge do severní části Sydney (Milsons Point) nádhernými historickými autobusy a doubledeckery. Tato slavnostní doprava se koná každým rokem a je zcela zdarma.



Dalším místem oslav je i Barangaroo. Ranní ceremoniál domorodého obyvatelstva vlastně celé oslavy odstartuje. Velmi zajímavá akce na nádherném místě.



Pozor! Pozor! Změna na vrcholku Harbour Bridge! Ten je to ráno jiný. Je totiž, jak vidíte, bez vlajek.



Ty se na mostě objeví právě až po této aboriginské ceremonii za zvuku australské hymny.



26.ledna je na mostě vlajka Austrálie a vlajka domorodých obyvatel. Jinak most zdobí vlajka Austrálie a vlajka Nového Jižního Walesu.

Jednou jsem nelenila a vydala se do místa, odkud se výpravy vydávají na výšlap po mostním oblouku. Že bych se chtěla špacírovat po „ramínku"? Kdepak. Nikde jsem se tenkrát totiž nedočetla, jak jsou vlastně vlajky, která na Harbour Bridge vlají, velké. Slečnu jsem sice malinko svým dotazem zaskočila. Ale s úsměvem povolala na pomoc svého kolegu a ten mi sdělil, že vlajky mají přibližně velikost autobusu. Takže asi 12,5 x 6,5 m. Tak to jsou teda vlaječky!

A ještě mě pochválili za krásně zvídavou otázku. No tak řekněte, není mezi Australany krásně!



Tentokrát mi bohužel situace nedovolí slavit Australia Day doma. Mé srdce je ale v Austrálii a Austrálie je v mém srdci. Na tom nikdo nic nezmění. Ani covid.

A tak moje milá Austrálie

Zdá se, že vše je připraveno. Jde se slavit. 

Happy Australia Day!