Port Macquarie jsme už prošli. Ale! Ale to hlavní jsme zatím nenavštívili. A to jsou přece koaly a zdejší Koala Hospital. Musím to rychle napravit.
Pro začátek trocha historie, která přece nikoho nezabije.
Jean a Max Starr, místní majitelé obchodu, založili tuto nemocnici pro koaly v roce 1973. Jedná se o neziskovou organizaci, která je uznávána po celém světě jako špičková veterinární nemocnice. Koala Hospital má 4 placené zaměstnance a 140 dobrovolníků. Nemocnice má ošetřovnu, 8 vnitřních a 6 venkovních jednotek intenzivní péče a hlavně velkou přírodní plochu plnou eukalyptů, která slouží pro rekonvalescenci svých koalích pacientů. The Koala Hospital není jen místem pro léčbu nemocných a zraněných koal a jejich návrat do přírody, ale je i významným výzkumným pracovištěm, které spolupracuje na programu Universit v Sydney a Queenslandu.
- Je to nemocnice, vědecké a vzdělávací pracoviště a také turistická atrakce.
- Záchranný tým pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
- Ročně je zde ošetřeno více než 200 zraněných koal, nalezených ve volné přírodě.
- Je to tohoto typu jediné pracoviště na světě.
- Vzhledem k tomu, že jde o neziskovou organizaci, nedílnou součástí programu je také adopce koal a dobrovolnictví.
- No a jak už víte – i já jsem adoptovala – nejdříve 2 koaly a posléze, přímo na místě, ještě jednu koalí slečnu.
Ano – hlavním cílem mé výpravy na sever od Sydney, do Port Macquarie, byla právě návštěva této jedinečné nemocnice. V době neskutečných požárů, které sužovaly Austrálii po dlouho dobu na přelomu roku 2019 a 2020, jsme byli svědky velkého množství uhořelých a v lepším případě zraněných zvířat. Toto neštěstí se nevyhnulo samozřejmě ani populaci koal. Nebylo vůbec veselé denně sledovat zprávy o vysokém počtu ohněm zabitých zvířat. Vůbec to bylo hodně děsivé období pro celou Austrálii.
A tak když jsem ve zprávách uviděla reportáž z Koala Hospital v Port Macquarie, neváhala jsem a už jsem hledala na internetu potřebné informace. Potom už stačilo vybrat si některého ze zdejších pacientů, poslat penízky a adopce byla hotová. Jak snadné. Já si vybrala Paula a Tashu. Tlapičky měli popálené a vůbec byli chudáčci smutní a zbědovaní. Proto: „dolárky rychle uhánějte na pomoc".
Koncem ledna se přece jen situace malinko uklidnila. Konečně! Hurá! Můžu jet. Už to totiž vypadalo dost beznadějně. Ale stateční australští hasiči boj nevzdávali a nakonec ohně porazili. A já se vydala na návštěvu Paula a Tashi. Jsem nedaleko, v jen 390 km vzdálené Sydney. Tak proč ty malé kouzelné pacienty nevidět na vlastní oči. Jede se.
A stálo to za to. Koala Hospital je na nádherném místě. A hlavně jsou tady úžasní lidé. Pojďte se se mnou projít touto koalí nemocnicí.
Račte vstoupit – vstupenku nikdo nepotřebuje, žádné vstupné se sem totiž neplatí.
Hned u vchodu je cosi jako koalí muzeum nebo vzdělávací centrum. Zkrátka taková místnůstka plná zajímavých informací o těchto vačnatcích.
Mineme obchod se suvenýry a hned vedle je ošetřovna.
A potom už přijde to hlavní – návštěva pacientů. Samozřejmě jen těch, kteří jsou v lepší kondici. Koalí pacienti, kteří potřebují klid a více péče, ti jsou umístěni mimo zraky návštěvníků, aby měli klid na léčbu.
Chodím, prohlížím si roztomilé koaly, čtu informace o nich a hledám Paula a Tashu. Hm, ale kde jsou? Jejda, aby tak zemřeli. Aha, tady jde jeden z ošetřovatelů. Rychle za ním! A v mžiku vím, že oba mí svěřenci se uzdravili tak rychle, že už jsou zpátky doma – tj. ve volné přírodě. Jupí, konečně dobrá zpráva. No jo, ale to bych si měla vybrat dalšího ze zdejších marodů.
Tady je Rose, je kouzelná. „Neboj se nic má milá Rose, já tě adoptuji. To je jasná věc."
Už to tady ožívá, přichází více a více návštěvníků. Tak si ještě nemocnici jednou projdu, zdejší svěřence vyfotím, a to i ty, kteří se schovávají v korunách eukalyptů. A potom
„Milí koalíčci, good bye and hope see you again."
Než odejdu, musím ještě vyplnit formulář, zaplatit a hotovo. Adopce Rose byla úspěšně vyřízena. A já jsem se mohla vydat na průzkum Port Macquarie. To už je ale jiná kapitola. A jak víte, jsou to kapitoly rovnou dvě.
Port Macquarie je skutečně nádherné místo. Ostatně, které místo v Austrálii není nádherné? Já takové neznám. Místní pláže mě naprosto uchvátily. A vůbec městečko má, jak už víme, skutečně nádhernou atmosféru. Ty „mé" tři dny tady, to bylo hodně málo. Ale lepší 3 dny než žádný.
Kdyby i někdo z vás chtěl přispět na pomoc zraněným koalám, není nic jednoduššího, než vyplnit formulář a poslat penízky (moje kolegyně tak učinila prostřednictvím mě a adoptovala si Xaviera.) Ale samozřejmě to jde i bez mé „pomoci". Naprosto snadno. Přidávám odkaz:
Jak se píše v letáčku této jedinečné nemocnice:
Ano - jejich budoucnost je v našich rukách, a to samozřejmě nejen koal. A víme, že sbírku na záchranu australské flauny založila i pražská ZOO. Na konci března se tady měla otevírat nová australská část. Ale zasáhla vyšší moc – zvaná coronavirus. A proto se tato akce musela odložit – vypadá to na poslední květnový víkend. Čertíci z Tasmánie už se moc těší. A já taky.
Port Macquarie je skutečně nádherné místo. Ostatně, které místo v Austrálii není nádherné? Já takové neznám. Místní pláže mě naprosto uchvátily. A vůbec městečko má, jak už víme, skutečně nádhernou atmosféru. Ty „mé" tři dny tady, to bylo hodně málo. Ale lepší 3 dny než žádný.
Kdyby i někdo z vás chtěl přispět na pomoc zraněným koalám, není nic jednoduššího, než vyplnit formulář a poslat penízky (moje kolegyně tak učinila prostřednictvím mě a adoptovala si Xaviera.) Ale samozřejmě to jde i bez mé „pomoci". Naprosto snadno. Přidávám odkaz:
www.koalahospital.org.au
Jak se píše v letáčku této jedinečné nemocnice:
„Their future is in our hands"
Ano - jejich budoucnost je v našich rukách, a to samozřejmě nejen koal. A víme, že sbírku na záchranu australské flauny založila i pražská ZOO. Na konci března se tady měla otevírat nová australská část. Ale zasáhla vyšší moc – zvaná coronavirus. A proto se tato akce musela odložit – vypadá to na poslední květnový víkend. Čertíci z Tasmánie už se moc těší. A já taky.
Komentáře
Okomentovat