Co se dá dělat, když v Sydney nastanou deště? Ale to je spousta možností. Jako ostatně téměř všude.
Jednou možností je, že máš doma zásoby dobrot a jen tak si užíváš v suchu a pohodlí domova u vínka a dobrůtek. A za oknem se zatím odehrává deštivé, někdy přímo až dramatické, divadlo.
Když tato „zábava" omrzí, být doma zalezlá už nebaví a deště nepřestávají – tak co takhle kultura? Divadlo, kino, galerie. Možností je spousta. Jen se přinutit a jít ze sucha do toho „nečasu".
Co třeba Sydney Opera House? Ano vstupné není nejlevnější, ale občas se podaří chytnout super slevu na krásné představení. Mně se to naposledy podařilo nyní – na představení One-woman show – „Songs for Nobodies". Zpěvačku a herečku Bernadette Robinson jsem do té doby neznala. Ale klobouk dolů. Naprosto neskutečná, úžasná. Sama na jevišti 90 min., hrála vlastně více než 10 naprosto rozdílných postav. 5 z nich jsou slavné zpěvačky – a to mi teda běhal mráz po zádech. Nejen že hrála skvěle, ale zpívala naprosto dokonale. Pro mě to asi je představení roku 2020. Nevím, jaké divadlo by tento herecký koncert mohlo předčit. Uvidíme. Nechám se překvapit.
Po nádherném kulturním zážitku, mi Opera naskytla tuto další podívanou. Zkrátka Opera na druhou.
A k tomu jako bonus cosi jako, hm nazvu to, „deštivá zábava" – to abych se nenudila a neříkala, že v Sydney nic nezažívám. Stihla jsem udělat pár fotek, kdy se Opera zhlížela ve vodních zrcadlech. A v tom – kapka a další. A potom už se valila voda proudem. A já se ještě rychleji než voda valící se na nás, hnala ukrýt zpět do budovy Opery. A tak mi Opera naskytla další – v ten den už třetí – představení. Zkrátka další krásný den. A já jsem si mohla:
I'm singing in the rain
Just singing in the rain
What a glorious feelin'
I'm happy again
I'm laughing at clouds
So dark up above
The sun's in my heart
Já zpívám v dešti,
tak si zpívám v dešti,
Jak božský pocit,
Jsem opět šťastná!
Usmívám se na mraky
zamračené vysoko nade mnou
slunce je v mém srdci
Že se mi právě tento muzikál tady už podruhé objevuje. S Austrálií nemá nic společného, jen text krásně zapadá do mého deštivého povídání.
Sydney nemá „jen" Opera House. Divadel je tady samozřejmě více. Není jich tolik, kolik je např. v Praze. Ale kvantitu nahradí kvalita. A tím nekritizuji divadla v Praze (ale upřímně, víme přece, že ne vždy a všechna hrají nezapomenutelná představení, která je dobré vidět). Většina představení tady je skutečně na světové úrovni. Vstupenky jsou dost drahé, ale jak už jsem se zmínila, dají se sehnat i za dobrou cenu. Také kin je tady spousta. Jen si vybrat ten správný film.
Když za kulturu nechcete utrácet, je tady také dost jiných kulturních možností. Tak například dá se schovat, a to vlastně jak před deštěm, tak i před horkem, do National Gallery of NSW. Vstup je zcela zdarma. Výjimkou jsou jen aktuální výstavy, za které se platí.
Stejně tak se dá trávit dlouhá doba, a také zcela zdarma, v knihovně. Nejen četbou knih, ale i návštěvou výstav.
Nebo National Maritime Museum. Vstup taktéž zdarma. Možností je skutečně hodně. Toto je jen pár vybraných možností, pro představu.
Před deštěm i rozpáleným horkým městem ukryje nádherná St Mary´s Cathedral nebo jiné zajímavé kostely v Sydney.
A když omrzí jídlo a pití doma i kultura ve městě, tak se dá schovat v obchodech. V tomto případě se ale může lehce stát, že se tato návštěva neobejde bez ztráty dolárků. Lákadel je spousta. Ale úkryt před jakoukoliv nepřízní počasí je zaručen. Riziko útraty už je na každém z nás.
Ovšem když nastane – hm jak to, co se dělo v neděli 9.2.2020, nazvat? Déšť? Ale kdepak. Liják? To už je lepší. Ale pořád to nevystihuje počasí, které jsme v Sydney měli o víkendu 8.-9.2.2020. Toto počasí vlastně zasáhlo nejen Sydney, ale celý South coast a vůbec východ Austrálie. Heavy rain, disaster. Zkrátka neskutečný liják a k tomu vichr. Voda se z černých mračen valila proudem.
Silnice se mnohdy proměnily v řeky, některé kanály v centru ve vodotrysky. Mnoho domácností ještě několik dní poté bylo bez elektřiny. Kolik stromů to odneslo, to si netroufám odhadnout. A já jsem nevěděla nic lepšího než jít na domluvenou návštěvu. Přežila jsem. Viděla jsem to dramatické představení v city. Promáčená jsem byla dokonale. Deštník moc nepomáhal. Prosím? Že moc nepomáhal? Nepomáhal vůbec. Boty jsem sušila ještě další 3 dny. Ale návštěva byla skvělá. Jen výhled na Harbour Bridge se ten den jaksi nekonal. City zmizela i s mým oblíbeným Mostem.
Musela jsem si Harbour Bridge takto amatérsky „domalovat". Tam někde je obvykle krásně vidět. 9.2.2020 ovšem zmizel v mlze a proudech vody, která se na Sydney vytrvale valila.
A tak mi Austrálie poskytla další zážitek. Už si vážně nemyslím, že tentokrát nic nezažívám, nevidím nic nového. Naopak! Jeden zážitek střídá další. Jeden lepší než druhý. Zkrátka vše je ..... AMAZING.
Komentáře
Okomentovat