To dám. Už 'jen' 11 hodin. Pomoc. Už to nevydržím. Nekonečných jedenáct hodin. Vím, letadlo uhání velkou rychlostí. Jenže, když se podívám na obrazovku, tak mam pocit, ze stojí na místě. Kolik ještě hodin tady budu sedět jako sardinka? Hlavně už ani nevím, jak si mám sednout. Kam s nohama.... Tak, teď už se na obrazovce letadýlko blíží tomu jednomu, pro mne tak výjimečnému, světadílu.
Jo tak to už jen necelé 4 hodiny. Hurá.
A už vlastně začíná hra 'Včera, dnes a zítra'.
A už vlastně začíná hra 'Včera, dnes a zítra'.
V Praze máte včera, my v Sydney dnes. Ovšem pro vás zítra.
Už svítá. Krása.
Už svítá. Krása.
Komentáře
Okomentovat